V tu dobu jsem za sebou měl už několik klasických "fotoknih", ale žádná ze stávajících nabídek se mi nelíbila. Nechal jsem se proto inspirovat Vláďou Skalickým, který tenkrát přišel s podobnou knihou z Kuksu. Chtěl jsem totiž, aby kniha splňovala několik základních podmínek:

Kvalitní šitá knižní vazba byla základní podmínkou

1. musí mít tvrdé desky a šitou knižní vazbu (později jsem zjistil, že se v odborných kruzích označuje jako V8)
2. musí mít čtvercový formát, abych mohl libovolně kombinovat fotografie na výšku i na šířku
3. musí mít libovolný (resp. nelimitovaný) počet stran

Výše uvedené splňuje v tuto chvíli (tedy pokud vím) pouze ručně udělaná kniha - nicméně jsem zjistil, že to není vlastně žádný problém si takovou knihu vydat - stačí jen najít vhodnou tiskárnu a knihárnu (nebo obojí v jednom). Ve finále jim vlastně stačilo poslat jen PDF s daty k tisku a po několika dnech si přijít pro hotový výsledek. Ale to trochu předbíhám, tak pojďme na začátek...

Téma a výběr

Takhle vypadá výsledný produkt

Jeden z nejtěžších úkolů je vlastně hned tím prvním, na který musím myslet - jak fotoalmanach uspořádat? Před více než rokem jsem se rozhodl, že každý rok vydám novou ročenku a už podruhé jsem řešil základní otázku - co do ní a jak?

Loňský almanach jsem rozdělil podle místa vzniku snímků na 4 kapitoly - Ve městě, V přírodě, V oblacích a V ateliéru. Celkový rozsah byl nakonec (včetně textů) 158 stran a většina těch, kdo jej hodnotili se shodovalo, že je toho moc, že bych se měl snažit počet stran snížit.

Letošní almanach jsem uspořádal podle mých nejdůležitějších fotografických událostí letošního roku - Akt, Vltava, Praha a Industriál. Výběr se mi nakonec podařilo "stlačit" na 96 stran.

Právě zmíněné téma (uspořádání) a výběr fotografií podle mě určují, jak bude výsledek vypadat. Dle mého je vhodné almanach do dílčích kapitol rozdělit, dát např. tematicky stejné snímky k sobě, ale dovedu si pochopitelně představit i chronologické členění nebo čistě monotematické podání (podle toho, co kdo fotí).

Výběr snímků je stejně důležitý, jako když vybíráte snímky na výstavu. S jedním rozdílem - máte k dispozici dvoustranu, resp. dvě stránky vedle sebe - takže můžete ovlivnit, jaké dvě fotografie budou vidět najednou a tomu např. já přizpůsobuji výběr a řazení fotografií. Předpokládám, že čtenář bude knihu prohlížet postupně, takže snímky řadím tak, abych ho vedl kýženým směrem.

Stránky je pochopitelně možno využít libovolně (klidně tím, že necháme stránku záměrně prázdnou); letos jsem volil takové uspořádání, že jsem titulní fotografii kapitoly roztáhl na celou stranu (tzv. na spad), ostatní fotografie byly každá na samostatné stránce (s jednou výjimkou, viz dále).

Aby kniha nepůsobila "nudně" je vhodné občas "rozbít" linii formátů - pokud např. budou všechny snímky na šířku/na výšku, je vhodné je občas proložit snímkem v opačné orientaci, popř. čtvercovým. Občasné vynechání stránky může mít podobný účinek.

Zajímavé jsou i úvahy nad tím, jaké podmínky musí fotografie splňovat z hlediska data jejich vzniku. Loni jsem do almanachu umístil pouze fotky z daného roku, letos jsem chtěl zachovat tematické celky, takže jsem v několika případech použil i starší fotografie, několik z nich se dokonce vyskytuje v obou vydáních. Nicméně mi přišlo vhodnější udržet tematické celky než časosběrnou důležitost. Pokud totiž např. chci stihnout vydání do Vánoc, tak musím poslat data do tiskárny už koncem listopadu. Takže bych musel prosincové fotografie oželet pro příští vydání tak jako tak.

Příprava snímků

Příprava fotografií je téměř shodná s běžným zvětšováním. Stačí fotografie připravit na požadovanou velikost (v mém případě to bylo cca 10x15 cm na stránkách 21x21 cm), v rozlišení 300 dpi a sRGB barevném profilu (nicméně tady hodně záleží na tiskárně, která bude fotografie tisknout a jak - takže se předem informujte na požadavky dané tiskárny).

Pokud budete tisknout na plný formát stránky (tzv. na spad), je nutné počítat s cca 3mm ořezem na každé straně, takže fotografii je potřeba připravit na větší formát a počítat s mírným ořezem.

Špatné lícování fotografie přes dvoustranu

Když budete dělat fotografii přes dvoustranu, je nutné počítat cca 2-3mm na vazbu - ale nedoporučuju fotografii kvůli tomu nějak upravovat. Já jsem letos udělal chybu v tom, že jsem snímky na dvoustranu upravoval s tím, aby po svázání lícovaly, což se nakonec neukázalo jako dobrý nápad (viz strany 24-25 ve výsledném PDF). Doporučuju fotografii prostě jen rozdělit na polovinu a neřešit nějaké posuny - bude to jistější, když nevíte dopředu, jak to vyjde s ořezem a vazbou.

Je pochopitelně možné využít k potisku i předsádku (může se ale tisknout na jiný papír kvůli dobrému lepení vazby) - tady počítejte při tisku na spad raději s větší rezervou - cca 4-6mm, záleží pochopitelně na tom, jestli se bude tisk ohýbat na desky nebo ne.

Šablony stránek

Stránky jsem koncipoval tak, že uprostřed je fotografie a pod ní je název a datum jejího vzniku. Kvůli okrajům a zarovnání textů jsem potřeboval zvlášť šablonu pro levou stranu a zvlášť pro pravou. Šablony pro jednotlivé strany jsem velmi jednoduše vytvořil v programu Zoner Calisto a pomocí Zoner PhotoStudio jsem fotografie vyexportoval do PDF (levé zvlášť a pravé zvlášť, pochopitelně). Zoner umí pracovat s EXIF informacemi, takže stačilo mít jen správně vyplněný název snímku a dál už nebylo potřeba nic řešit - při exportu pomocí šablon je možné využít víceméně jakýkoliv údaj z EXIFu.

Dalším úkolem bylo rozdělit PDF s levými a pravými stranami a sloučit je do jednoho, se správným řazením. K tomu mi velmi dobře posloužil program Gios PDF Splitter and Merger, pomocí kterého jsem nejprve rozložil velké PDF na jednotlivé soubory (co stránka, to soubor) a posléze je v jiném uspořádání složil zpět do jednoho velkého. V Zoner Calisto jsem taky udělal titulní stránky kapitol a stránky s jednotlivými texty, které jsem pak opět vyexportoval do PDF a pomocí utility Gios PDF složil do jednoho finálního souboru.

Odeslání do tiskárny

Před samotným odesláním souboru do tisku pochopitelně musíte mít předem domluvené, jak mají podklady vypadat. V případě typizovaných zakázek (včetně klasických fotoknih) často nemusíte s nikým komunikovat a odeslání se děje automaticky, nicméně v případě takové zakázkové výroby je nutno předem domluvit nejen cenu, ale hlavně způsob předání odpovídající technologii výroby. V mém případě jsem knihu domlouval v tiskárně Art D - jednalo se o digitální tisk na stroji XEROX, na kterém se tisknou i knihy Book Maker.

Potisk přední i zadní předsádky

V tomto případě byla domluva taková, že stačí poslat PDF s jednotlivými stránkami v rozlišení 300 dpi a barevném profilu sRGB. Je zapotřebí mít na paměti jednu důležitou věc - pokud chcete mít jistotu, že bude dodržený klad listrů, musí mít PDF sudý počet stránek. Minulý rok jsem měl totiž lichý a řazení stránek bylo o jednu posunuté. On totiž list papíru má dvě strany a tiskárna počítala s tím, že dostane data kompletní. Pochopitelně tohle může záležet na tiskárně, popisuji vlastní zkušenosti.

Samostatně jsem poslal data na potisk předsádek - v JPEG (maximální kvalita, 8 bitů, sRGB prostor).

Desky

Detail textilních desek s ražbou

Kniha má pochopitelně i desky - ty je možné buď rovněž nechat potisknout nebo udělat jako např. diplomku - v textilním nebo papírovém provedení. Do textilních / papírových desek lze vyrazit nějaký nápis. Tento nápis ale může být pouze takovým písmem, na jaké má daná knihárna raznici (nebo si můžete za poměrně drahý peníz nechat vyrobit vlastní raznici). Předem si proto zjistěte, jakými písmy knihárna disponuje a jaké jsou její možnosti (jestli lze např. potisknout i hřbet apod.). Vrcholem je pochopitelně výroba lakovaného přebalu, nicméně k tomu jsem se ještě neodhodlal, hlavně kvůli ceně.

Co za to?

A jsme u toho - kolik taková legrace stojí? Tedy kromě času, který strávíte přípravou podkladů... Výsledná cena záleží na několika faktorech:

• jaký máte rozsah tisku (počet stran) a jejich velikost
• kvalita zvoleného papíru
• technologie tisku
• druh vazby (výše zmíněná šitá vazba v textilních deskách s ražbou na hřbetě a přední straně vyjde na cca 200-300 Kč)
• zda chcete potisknout i předsádky nebo ne
• kolik kusů knihy vydáváte
• jakou využíváte tiskárnu a knihárnu

Letošní almanach mě vyšel na cca 1000 Kč za kus, což se na první pohled může zdát jako vysoká cena, na druhou stranu je to vhodný dárek a cena "normálních" fotoknih nebývá o moc nižší (záleží opět na vazbě, formátu a počtu stran).

S výsledným produktem jsem nadmíru spokojen. Hmatatelný vjem se přes internet zprostředkovat zatím nedá, tak přikládám "pouze" zmenšenou finální podobu PDF pro tiskárnu. Pro jeho prohlížení tak, jako by to bylo v knize (klad stran je tomu přizpůsobený), doporučuji následující nastavení Adobe Readeru:

• View --> Page Display --> Two-Up
• View --> Page Display --> Show Cover Page During Two-Up

Tím získáte podobný vjem, jako byste listovali hotovou knihou. Bohužel při prohlížení přímo v prohlížeči to rozumně zapnout nejde, takže doporučuji si soubor uložit na disk a použít klasický Adobe Reader.

Pavel Pola - Fotoalmanach 2009 (formát PDF, velikost 26,8 MB), zobrazení dvojstrany