Kvalitní inkoustové tisky se dnes ve velké míře používají pro zhotovování fotografií, reprodukcí uměleckých děl a jiné náročné aplikace. Mimo samozřejmých požadavků na kvalitu tisku s sebou tyto aplikace přinášejí nekompromisní požadavky na archivní stálost. Bohužel se ukazuje, že v této oblasti inkoustová tisková technologie stále ještě trpí řadou dětských nemocí. Proces posuzování archivní stálosti je velmi komplexní a je třeba do něj zahrnout archivní vlastnosti jednotlivých složek tiskové technologie (nosič, přijímací vrstvu, barviva/pigmenty), vliv prostředí (světlo, teplo, vlhkost, atmosféru), ale také je třeba pečlivě uvážit testovací metodiku (konstrukce testovacích obrazců, způsob měření barevných změn).

K výsledné kvalitě inkoustového tisku přispívá potištěné médium přinejmenším stejnou měrou, jako hardware tiskárny nebo použitá inkoustová sada. Již v pionýrských dobách inkoustových tiskáren se ukázalo, že vysoké kvality tisku je možno dosáhnout pouze na speciálně upravených papírech vybavených přijímací tiskovou vrstvou. K výslednému dojmu z výtisku potom přispívají obě složky, tj. nosná podložka i přijímací vrstva.

V dnešní díle se podíváme detailněji na složení a vlastnosti inkoustů.

Technologie inkoustového tisku prošla během posledních patnácti let bouřlivým rozvojem a expanzí. Z nesmělých jednobarevných začátků se tato technologie vyvinula ve velice sofistikované tiskové systémy. Kvalita tisku dnes předčí ostatní tiskové techniky, směle soupeří s klasickou halogenidostříbrnou fotografií a škála potiskovaných médií je ze všech tiskových technik zřejmě nejširší. V tomto seriálu bych rád přestavil nejnovější trendy zejména v oblasti vysoce kvalitního fotorealistického tisku a poukázal na některé problémy a omezení, kterým ještě musí tato technologie čelit. V prvním díle seriálu věnovaného inkoustovým tiskových technologiím se podrobněji podíváme na konstrukční principy.

Pokud rádi vyrážíte na své fototoulky nalehko, ale přesto se nechcete spolehnout pouze na stávající světlo, můžete s sebou na své cesty přibalit tohoto diblíka. Přestože se vejde do kapsičky košile, překvapí mnohými nečekanými funkcemi…

Po rozporuplných zkušenostech s černošedou inkoustovou sadou od firmy Lyson jsem pátral dále po vhodném řešení, jak tisknout černobílé fotografie. Má volby padla na sadu UT-2 od amerického výrobce MIS.

V poslední době se na fotografickém trhu objevilo několik systémů pro inkoustový tisk černobílých fotografií. Jsou to plnohodnotní nástupci klasického stříbrného černobílého procesu nebo jen další digitální hračka, nad kterou pravověrný „fineprinter“ ohrne nos? Dnešní článek se detailně podívá na řešení, které pod názvem Quad Black nabízí firma Lyson.

Už několik let držíme s přáteli tradici „Prvních jarních výletů“ pořádaných na Velikonoce. Loni padla naše volba na turisticky nepříliš známou CHKO Cerová vrchovina na jižním Slovensku.

V dnešním díle se konečně dostaneme k vlastnímu snímání na IR film a jeho vyvolání. Předpokládám, že vážní zájemci o IR fotografii si pořídili film Kodak High Speed Infrared a tmavě červený filtr a nyní celí netrpěliví přemýšlí, co s tím. Takže…

V dnešním díle se podíváme na zoubek technickému vybavení, které budeme potřebovat pro infačervenou fotografii.